Nejnovější žebříček 500 nejrychlejších superpočítačů se od poslední tabulky před šesti měsíci příliš nezměnil.
Japonský Fugaku poháněný Arm stále dominuje seznamu Top500 a do první desítky se dostal pouze jeden nový systém – NERSC superpočítač Perlmutter 64,6 petaflops.
Fugaku zaznamenal na benchmarku HPL 442 petaflopů s 7 630 848 jádry. To je totéž, čeho dosáhl v listopadu 2020.
Superpočítač je založen na vlastním procesoru Arm A64FX společnosti Fujitsu a nepoužívá GPU.
Dalším je superpočítač Summit 148,8 petaflops, který je nyní téměř tři roky starý. Využívá 27 000 GPU Nvidia Tesla V100 propojených s 9 000 CPU IBM Power9.
Pak přichází podobně navržený superpočítač Sierra v národní laboratoři Lawrence Livermora a je schopen 94,6 petaflops.
Na čtvrtém místě je Čína, kde Sunway TaihuLight dosahuje pomocí procesorů Sunway SW26010 93 petaflops. Nyní je systém pět let starý.
Pod ním je Perlmutter, první systém HPE Cray Shasta, s heterogenní architekturou, která se může pochlubit jak AMD Epyc CPUS, tak Nvidia A100 GPU.
Číslo šest je Selene, vlastní podnikový superpočítač společnosti Nvidia. Jak byste očekávali, je vyroben z mnoha Nvidia DGX A100 SuperPOD a může dosáhnout 63,4 petaflops.
Čína opět přichází do top 10 se sedmým v pořadí Tianhe-2A, schopným 61,4 petaflops.
Nejvýkonnějším evropským superpočítačem je „JUWELS Booster Module“, superpočítač Atos BullSequana s CPU Epyc a GPU A100. Nachází se v Německu a je schopen 44,1 petaflops.
Dalším v pořadí je další podnikový systém s kreativním názvem HPC5. Použitý italským gigantem v oblasti fosilních paliv Eni dosáhl pomocí urychlovačů Nvidia Tesla V100 35,5 petaflops.
Top 10 seznam završuje Texas Advanced Computing Center se superpočítačem Frontera z University of Texas. Pokud není vypnut kvůli bouřím, může dosáhnout 23,5 petaflops s 448 448 jádry Intel Xeon.
Zdroj: datacenterdynamics.com
