Vozidla bez řidiče jsou na cestě. Je to velký příběh. Vytvoření vozů, aby si rozuměly s lidmi a s okolím, to všechno dalo velkou spoustu práce. Udělat to tak, aby se zabránilo kolizím, to všechno je jedna velká dřina. Když se ale podíváte na to, co samotnou automatizaci automobilů dělá a řídí, zjistíte, že do konstrukce vozu je zabudováno velké množství výpočetní techniky. Proč tedy návrháři vkládají systém do auta a nesvěřují data cloudu?
Velmi kritická je totiž latence, takže výpočetní výkon musí být pevně integrován do řídicího systému v samotném voze a není možné si dovolit povolit nějaká zpoždění, která by vznikalo na cestě datové centrum – automobil anebo naopak. Stejně jako protějšku automobilu na chodníku – chodci – se chcete vyhnout také dopravní zácpě na informační superdálnici. Poslední věc, kterou bychom chtěli, je prodloužení doby zpáteční cesty dat do cloudového datového centra, aby se zabránilo tomu, že automaticky řízený vůz nás nepřiveze bezpečně a včas do cíle.
Tento model představuje pro nás nové výzvy v průmyslu. Neexistuje žádný standard pro hraniční odezvy systémů IoT, tzv. na okraji, on the edge. Tedy tam, kde jsou a budou používány. Budou tedy existovat společné body návrhu a technologie se budou stavět takovým způsobem, který je přizpůsobitelný různým požadavkům. Bude praktickou výzvou, která oddělí tvůrčí inovátory od rychlých následovníků. Abychom pomohli stimulovat inovace, rozdělíme si hranice budoucích datových center IoT do budoucnosti na tři základní okruhy, které si budeme klást při jejich vývoji.
1. Na jakém pracovním zatížení poběžíme?
Strojové učení a umělá inteligence nejsou nové. Jedním slovem jde o data, ve kterých se můžeme snadno utopit. Ale než se utopit, raději budeme plavat. Pro mnoho aplikací budeme muset dynamicky ladit data od jednotlivých senzorů podle toho, jak se budou měnit místní podmínky. To bude vyžadovat vestavěnou umělou inteligenci, která bude řídit automobily, aby prošly školením a poté i přezkoušením. To je zjevná odpověď. Kromě toho budeme potřebovat infrastrukturní aplikace pro propojení našich systémů s uživateli, cloudem, jejich vrstevníky a případně s okolím. Systémoví designéři potřebují stále růst v myšlení, aby začlenili tyto prvky do základních návrhů pro okrajové systémy. Nakonec bychom neměli přehlížet staromódní aplikace, které už běží dnes na jiných místech. Nabídka obrovské výpočetní síly datového střediska, která doposud neexistovala, pak vytvoří pobídku pro vývojáře softwaru, aby pro ně vytvořili aplikace.
2. Jaké jsou primární omezení v životním prostředí?
Odpovědi zde se budou lišit, ale nic na okraji se nebude chovat tak jako datové centrum. Budeme potřebovat airbagy pro naše mobilní IT? I návrh aplikací zde bude důležitý. Je třeba zjistit, jaký je požadavek na vysokou dostupnost a jaký model bude použit pro redundanci dat. Zpočátku jsem byl skeptický ohledně toho, jak přeměnit hyperkonvergovanou infrastrukturu a dostat ji až na okrajová zařízení, ale začal jsem tomu věřit, protože to vede k robustní platformě s velkým množstvím obecných výpočetních schopností.
3. Jak budeme řídit životní cyklus?
Jsem srdcem systémový manažer. Vytváříme IT datové centrum na základě některých hlavních předpokladů životnosti generace technologie. Tyto předpoklady jsou ale v mnoha prostředích internetu nesprávné. Jako příklad uvedu, že jsem si v roce 2009 koupil Sony TV Google. Je to nyní o generaci zpět v technologii zobrazení (Full HD namísto 4K), ale přiměřeně přináší to, co potřebuji pro sledování většiny obsahu během devíti let jejího používání. Budu ji pravděpodobně používat ještě několik let. Společnost Sony ale přestala vydávat aktualizace pro vestavěný systém již před lety. Hardware již jednoduše nestačí sledovat vývoj nových aplikací. Dokonce i když jsem to chtěl, neexistuje žádný způsob, jak upgradovat paměť a CPU bez nahrazení celého televizoru a jeho velmi drahého zobrazovače. Je to dost nešťastné řešení. Myšlenka ale byla skvělá. Provedení ale nedokázalo pochopit rozdíl v životnosti použité technologie. Musíme na to ale přijít. Kromě hardwarových úvah budeme muset navrhnout nový model pro správu, údržbu a pro osvěžení našich technologií distribuovaných datových center.
To je nová hranice v technologii. Svět se mění. Nastavujeme tabulku. Zatímco tak činíme, musíme ale už dnes myslet mimo rámec obalů a dodávek technologií pro tradiční a cloudová datová centra. Velké inovace přicházejí z internalizace problémů zákazníka a použití technologií kreativními způsoby, jak je vyřešit. Přemýšlíme v naší komfortní zóně tak, abychom pak vskočili rovnou do budoucnosti? Společnost Lenovo řídí výpočetní techniku na okraji našeho myšlení o internetu a bude připravena se s vámi setkat, ať už jste kdekoli.
Autor: Dr. Fred Bower, Xperience (Data Center Newsroom Lenovo)
