E-maily miliard lidí na Gmailu se všemi přílohami. Fotografie z dovolených, obědů nebo krátce jen životních momentů miliard lidí na Facebooku či Instagramu. Všechny videa na YouTube, které jste za svůj život viděli a zároveň všechny ty, které jste neviděli. Tato, a ještě mnohá další data jsou uložena v datových centrech po celém světě.
Ať už jde o klasické webové stránky, sociální sítě nebo různé cloudové služby, všechna data musí být někde fyzicky uložena. Tím místem rozhodně není nějaký virtuální obláček, jak by se laikům mohlo při vyřčení výrazu ‚cloud‘ zdát, ale masivní počet pevných disků. Ty jsou umístěny v serverech, jež jsou ve většině relevantních případů součástí datových center, zabírajících celou, speciálně navrženou budovu. Datová centra existují v různých velikostech a jsou určeny pro různé účely. Ovšem společným prvkem těch největších a nejvýznamnějších je to, že obsahují 50 000 až 200 000 serverů a spotřebují obvykle 20 až 60 MW energie. I když jejich plocha dosahuje několika desítek až stovek tisíc metrů čtverečních, obvykle je zvládne obsluhovat personál o počtu pár desítek lidí (v to počítaje i strážné).
Jestliže ještě v 80. a 90. letech tvořila datová centra často nesourodé a poměrně malé shluky různých systémů, v současnosti je v takových budovách obrovské množství skoro identických strojů. Fungují přitom velmi provázaně a jedna úloha nebo aplikace tak může využívat i tisíce strojů současně. Cena na vybudování největších datových center přesahuje miliardu dolarů. Už tento fakt má vliv na to, kde se datová centra vlastně stavějí. Ta největší jsou často v poměrně odlehlých oblastech, kde je obrovský pozemek možné koupit za relativně nízkou sumu. To však není vždy možné dosáhnout, protože datové centrum musí být jednak napojené na páteřní optickou síť a zároveň musí mít také přístup k obrovskému množství, pokud možno co nelacinější, elektrické energie. Jedno velké datové centrum jí totiž spotřebuje tolik jako město se zhruba 100 000 obyvateli.
Budováním velkých datových center se zaobírá množství specializovaných společností. Největší internetové nebo všeobecně technologické firmy si však svá datová centra budují podle svých požadavků samy (např. Google, Facebook či Microsoft) a nikomu jinému je neposkytují. I když tyto společnosti umožňují alespoň trochu nahlédnout do útrob svých datových center v různých exkurzích a videích, důležité detaily o jejich provozu zůstávají skryté. Technické know-how datových center je ostře střeženým tajemstvím, a i když zhruba víme, které společnosti patří k aktuálním lídrům v tomto odvětví, jejich přímé veřejné porovnání už rouška mlhy neumožňuje.
Davidové a Goliáši
Velikost datových center je možné posuzovat různé. Obvykle jde o komplex několika budov v jedné lokalitě, přičemž některé mohou být skutečně gigantické. Možná si řeknete, že největší datové centrum musí mít určitě Google nebo Facebook, ale není to pravda. Vše závisí od toho, jak a kde daná společnost působí. Ano, Google a Facebook mají gigantická datová centra a Google je pravděpodobně firmou, která momentálně drží největší množství digitálních dat na světě. To se týká, pravda, jen pohledu v rámci samotné entity, což znamená, že uchovává víc dat než kterákoli jiná firma či instituce. Tyto společnosti však mají z důvodu celosvětové působnosti svoje datová centra rozmístěná v různých koutech světa, přičemž jedno konkrétní datové centrum komplexu nemusí být rekordmanem. Naproti tomu firmy, které – na rozdíl od nich – nepotřebují mít data po celém světě, mohou mít jen jedno nebo pár větších datových center pro vlastní potřebu. Situace se však neustále mění. V posledních letech rostou obrovská datová centra všude po světě, za což může obrovský nástup cloudových služeb.
Největším komplexem datových center v jedné lokalitě je v tomto roku dokončený Range International Information Hub, vybudovaný čínskou firmou Range Technology ve spolupráci s IBM. Nachází se v městě Lang-fang na severovýchodě Číny, jen několik desítek kilometrů jižně od Pekingu. Jeho kapacity bude využívat množství firem a komplex bude sloužit informačnímu rozvoji celé oblasti. Komplex soustavy vícera datových center se rozprostírá na 585 290 m2. Pokud se na velikost podíváme z hlediska největší rozlohy jednoho konkrétního datového centra, tedy jedné budovy se servery s doplňkovým chlazením a elektrickou soustavou (i když v rámci jednoho kampusu, může být takových budov vedle sebe hned několik), v současnosti mají největší kolosy okolo 40 až 50 000 m2. Jde především o centrum SUPERNAP 7 v Las Vegas (Nevada, USA), patřící společnosti Switch, ovšem jen o málo menší je dvojice datových center Facebooku v městě Altoona (Iowa, USA), datové centrum Microsoftu v Dublinu (Irsko), datové centrum Applu v městě Maiden (Severní Karolína, USA) a také i datové centrum NSA blízko Salt Lake City (Utah, USA). Podobně velkých datacenter je však vícero. Bohužel, firmy se svými datovými centry obvykle nijak zvlášť nechlubí, pokud jsou určené jen pro jejich vlastní účely. Na stránkách Facebooku, Googlu či Microsoftu pár informací o datových centrech najdete, ovšem pokud chcete znát přesnou lokalitu anebo plochu, na které se rozkládají, musí vám už ve většině případů stačit satelitní mapa a na ní dostupné nástroje na měření. Budování, provoz a efektivita datových center je zkrátka miliardový byznys a na nějakou otevřenost se v tomto ohledu nikdo nehraje.
O něco lépe jsou na tom společnosti, které budují datová centra a následně jejich kapacity poskytují jiným společnostem na pronájem. Takovou je i společnost Switch, která provozuje datová centra SUPERNAP. Mezi její zákazníky patří například společnosti eBay, HP, Intel či Sony. Právě tato společnost se zanedlouho stane novým rekordmanem z hlediska velikosti datového centra a společného kampusu. V současnosti budovaná budova datacentra SUPERNAP TAHOE 1 v městě Reno (Nevada, USA), bude mít po dokončení rozlohu 111 000 m2, tedy dvojnásobek toho, co mají dnešní velikáni. Po její dostavbě se přitom plánuje v dané lokalitě stavba dalších šesti datových center s rozlohou kolem 80 000 m2, takže se daná oblast stane největším komplexem datových center na světě, kde jen samotné budovy budou zabírat dohromady přes 600 000 m2.
František Urban
