Housing klíčové technologické infrastruktury má (nejen) v České republice tradici již desítky let. Původně se specializovaná housingová centra budovala hlavně pro silové složky a jejich infrastrukturu.
S rozmachem IT a informatizace veškerého chodu firem však potřeba housingu vznikla i v soukromém sektoru. Rozvoj internetu a rostoucí hodnota firemních dat teď do housingových center stále častěji ženou i ty nejmenší firmy. Čím jsou housingová centra pro malé firmy tak lákavá?
Bezpečné prostředí je finančně náročné
Důvodem, proč housingová a později datová centra vznikala jen pozvolna a byla zezačátku určena jen pro státní instituce, byl fakt, že jejich vybudování bylo a stále je nesmírně drahou a časově náročnou záležitostí. Jedná se vlastně o budovy, které mají jediný úkol – poskytnout technologiím potřebné napájení, chlazení a v dnešní době i datovou konektivitu, ať se děje cokoliv. A že to „cokoliv“ se v posledních dvaceti letech začíná stávat čím dál častěji – vichřice, povodně, požáry, výpadky napájení kvůli nehodám či přetížení sítě a v zahraničí někdy i teroristické útoky.
Housingové centrum má jediný úkol – ať se děje, co se děje – zajistit nekompromisní fyzickou bezpečnost a garantovanou míru dostupnosti napájení, chlazení a konektivity, a to na mnohem vyšší úrovni než libovolná jiná budova. Tato dostupnost se uvádí v procentech, v tzv. „devítkách.“ 99,9 % dostupnost znamená, že 8,76 hodiny v roce vaše technologie nedostanou vše potřebné. Dosáhnout takto vysoké dostupnosti vyžaduje vynaložení enormních finančních nákladů. Každá další „devítka“ navíc tyto náklady exponenciálně zvyšuje. Datové centrum Českých Radiokomunikací v Praze v areálu Žižkovského vysílače (DC TOWER) nabízí 99,99 % dostupnost a reálně dosahuje dostupnost ještě mnohem vyšší. Objekt Žižkovského vysílače i jeho provozní budova jsou dimenzované na studenou válku, takže i v krizových situacích provoz poběží dál a s ním i veškerá infrastruktura v datovém centru.
Dřív jen pro vyvolené
První housingové centrum v Československu vybudoval stát. V roce 1984 byl dokončen projekt, 1985 zahájena výstavba, a i přes intenzivní tempo výstavby teprve došlo k jeho slavnostnímu otevření až 17. února 1992. Byl jím Žižkovský vysílač, který se sice tvářil jen jako televizní vysílač, ale v podzemní části už od začátku ukrýval mnohem víc. Konkrétně klíčové technologie pro armádu, ministerstvo vnitra, infrastrukturu pro mobilní síť Správy pošt a telekomunikací, státního podniku (dnes O2 a Česká pošta), i infrastrukturu nově budované analogové mobilní sítě EuroTel NMT (dnes O2).
Velké firmy budovaly zpočátku vlastní datová centra
V 90. letech minulého století se všude po světě dostala ke slovu informatizace klíčových procesů, zejména výroby. Chod výrobních linek tak nebyl už závislý jen na vyhlášení odběrového stupně pro elektřinu či plyn v ranních zprávách Československého rozhlasu, ale i na chodu serverů, které řídily, co se ve výrobě vlastně má dělat a později i kdy (tzv. kapacitní plánování). Rázem se tyto servery staly pro každodenní chod výrobních závodů klíčové a firmy hledaly, kam je umístit. Prostory výrobních podniků, často vysoce rizikové z pohledu vzniku požáru, výbuchu, či zaplavení, pro ně totiž nebyly dvakrát ideální. A tak začala vznikat první datová centra pro velké výrobní podniky.
S růstem hodnoty dat roste potřeba jejich dostupnosti.
Jenže to, čím je informační systém řídicí výrobu pro výrobní podnik, je dnes poštovní server a CRM systém pro libovolnou firmu pracující ve službách, webové stránky pro e-shop, systém skladového hospodářství pro logistickou firmu atd. Data mají v dnešní době nesmírnou hodnotu a rozhodují o úspěchu či samotné existenci firmy. A paradoxně čím menší firma, tím horší dopady může pro ni mít zejména dlouhodobější výpadek IT infrastruktury. Nedej bože, kdyby pak došlo k jejímu fyzickému zcizení, včetně datových nosičů. A právě proto se do datových center začínají stěhovat i malé firmy.
Lokalita a dostupnost
Ty ale často mají jiné požadavky než velké korporace. Navíc často rozhoduje i lokalita. Pro řadu firem je nereálné mít data uložena mimo území České republiky. Pro menší firmy napříč republikou je navíc mnohem komfortnější menší, ale lépe dostupné datové centrum. Dostávají se tak ke slovu regionální datová centra, kterým věnují i České Radiokomunikace. Jejich cílem je postupně právě malým a středním firmám nabídnout datové centrum v každém kraji. Aktuálně provozují regionální datová centra na vysílačích Barvičova (Brno) a Tlustá Hora (Zlínský Kraj). V roce 2017 plánují otevření datových center na vysílačích v Ostravě, Pardubicích a na Cukráku. Strategie CRA pro rozvoj datových center je přitom připravena až do roku 2027 a jejich počet ani po roce 2017 nebude finální.
-LiM
